15.7.2012 - StockCar 2

Dámy dostaly bahenní sprchu

Liják ztížil druhý domažlický závod stock-car, jehož se zúčastnilo přes 250 jezdců.

Druhý letošní závod stock-car, jehož výsledky se započítávaly do bavorského i německého šampionátu, se uskutečnil v neděli v rallyekrosovém areálu Motorsportklubu AMK Domažlice.

Protože se pořadatelům v sobotu prezentovalo více než 250 jezdců, byl startovní rošt většiny rozjížděk zaplněn na maximální kapacitu, a tak byli diváci svědky velmi dramatických soubojů. V minulých týdnech členové domažlického klubu zpevnili podklad dráhy v obou zatáčkách, což umožnilo rychlejší průjezdy a omezilo vyjíždění hlubokých kolejí.

Přibližně v polovině závodního programu ale zasáhla příroda, přišla vydatná průtrž mračen, která během několika minut proměnila závodní dráhu v bahniště plné velkých louží. „Budeme v závodech pokračovat, ale jednotlivé jízdy zkrátíme z 12 na 10 kol. V zatáčkách je tvrdý podklad, a tak by měla trať vydržet,“ rozhodli vedoucí funkcionáři Bavorského svazu stock-car BSCV.

V nejprudším lijáku tedy byla odstartována další jízda. Shodou okolností se jednalo o soutěž dámských družstev. Během několika kol byly vozy pokryty souvislou vrstvou řídkého bláta. Vzhledem k tomu, že automobily pro tyto závody nesmí mít žádné rozbitné díly, mají místo předního okna drátěnou síť. Ta ovšem před blátem neochrání, a tak byly stejnou vrstvou bláta brzy pokryty i samotné závodnice. Když vystoupily ze svých aut, zanechaly na sedačce pouze otisk své siluety, který byl jediným nezabláceným místem v celém interiéru vozu.

Regulérní klasifikaci v každé jízdě, kdy všechny vozy byly zablácené tak, že nešla přečíst ani startovní čísla napsaná na střeše, umožnily elektronické transpondery v každém autě a snímač jejich údajů, díky nimž měli bavorští funkcionáři BSCV na obrazovce svého počítače průběžný přehled o počtu ujetých kol i aktuálním pořadí.

Po dešti se relativně brzy vyjela tvrdší stopa naznačující ideální linii průjezdu. Kdo se ale dostal do okrajových částí dráhy, ať už vlastní jezdeckou chybou, nezvládnutím smyku nebo mu tam nárazem „pomohl“ některý ze soupeřů, měl po nadějích. Jeho auto zůstalo trčet v hlubokém bahně a jen málokomu se podařilo dostat odtud vlastní silou, i když třeba za cenu ztráty jednoho či dvou kol. Slabší vozy pak byly zcela bez šance a jejich řidiči museli čekat, až je po ukončení závodní jízdy vyprostí traktor nebo odtahový terénní automobil.

Navzdory nepřízni počasí se ale podařilo závody dokončit v plánovaném rozsahu. Velký podíl na tom měli všichni ti, kteří celou dobu strávili na „ostrově“ uprostřed závodního oválu, pořadatelé z Motorsportklubu AMK Domažlice a členové Sboru dobrovolných hasičů Koloveč, kteří zajišťovali hladký a bezpečný průběh jednotlivých jízd, stavěli na kola převrácená auta a spolu s posádkami odtahových vozidel pomáhali odstraňovat vozy, které zablokovaly trať.

Jan Pek