Z historie AMK Domažlice
Psáno pro kroniku Města
Spolková činnost a sdružování lidí stejného zájmu,nevynechala v Domažlicích ani motoristy. Organizace se jmenuje automotoklub a jeho začátky můžeme zaznamenat již v době před druhou světovou válkou. Z tehdejších členů Podčerchovského autoklubu již dnes nikdo nežije.
K většímu rozvoji činnosti automotoklubu došlo až v šedesátých létech 20. století v celostátní organizaci Svazarm (Svaz pro spolupráci s armádou). Ten sdružoval většinu technických zájmů od modelářů, až po amatérské letectví, parašutismus, autoškoly a motorismus. Měl i úkoly v branné výchově – přípravu na základní vojenskou službu a různé branné sporty včetně střelectví. Jen v motorismu byla řada dalších odborností a klubů. Pomineme-li vrcholový sport na státní reprezentační úrovni tvořili členskou základnu majitelé automobilů a motocyklů. Ti si vzájemně pomáhali v opravách a vylepšování svých strojů, pořádali odborné přednášky, cílové jízdy, amatérské sportovní podniky. Sdružovali se podle značek vozidel.
V Domažlicích se základna pro nový automotoklub začala rozvíjet začátkem šedesátých let. V té době se skupina motoristů, kteří si chtěli vystavět garáže, dohodla, že společně s garážemi vybudují i objekt pro klubovou a svépomocnou činnost automotoklubu. V Havlíčkově ulici, na pozemku bývalé zahrady, vystavěli dvacítku soukromých garáží a k tomu v „akci Z“ objekt se dvěma klubovnami, svépomocnou dílnou a mycí rampou s příslušenstvím. Krátce po dokončení stavby se tento ještě nezkolaudovaný objekt stal útočištěm pro velitelství posádky armády SSSR, která v srpnu 1968 obsadila naši vlast. Asi po roce tento objekt opustila a převzali si jej zpět členové automotoklubu.
Na organizaci výstavby a oživení práce AMK se podíleli Ing. AntonínKreipl, Jaromír Bezvoda, Zdeněk Kelíšek st., Antonín Sladký, jako předseda AMK.
Postupně se začala rozvíjet činnost, rostla členská základna, která v létech 1975 – 80 dosahovala tří stovek. Byla to doba vrcholné aktivity, kterou umožňovala mimo jiné i nízká cena benzinu. V této době pod základní organizací Svazarmu AMK Domažlice vyvíjely činnost tyto dílčí kluby:
Veteran car club sdružující majitele a renovátory starých automobilů a motocyklů do roku výroby 1950. Začal pořádat setkání majitelů těchto vozidel, které se zakrátko rozrostlo do mezinárodního rozměru zejména směrem do tehdejší NDR. Závodu do vrchu Vavřineček se zúčastňovalo cca 130 motocyklů a 70 automobilů mezi nimiž bylo možné spatřit i unikátní exempláře. Závod do vrchu se časem změnil na Jízdu spolehlivosti obcemi kolem Domažlic v délce do 60 km. V roce 2004 měla tato akce již 30.ročník.
Vedoucími osobnostmi VCC byli Antonín Hofmeister, Václav Buchbauer, dodnes aktivně pracují Zdeněk Kelíšek ml., Jiří Bay, Vilém Šimáček, Jaroslav Špaček.
Klub minikár umožňoval závodění dětí od 5 let věku na bezmotorových vozítkách, které díky šikovným rukám tatínků v krátké době dosáhly technické dokonalosti. Strmá cesta z Hrádku J.S.Koziny nad Újezdem se stala špičkovou tratí v celém kraji, byla vybavena telefonním propojením, elektronickým měřením času, kioskem pro ředitelství. Pořádaly se zde závody až po mistrovství republiky. Mladí závodníci vozili trofeje i z dalších míst republiky kam se dopravovali dvěmi klubovými mikrobusy Š 1203.
Zakladateli a vedoucími osobnostmi klubu byli: Jan Hronek, Ladislav Hofmeister, František Koržinek, Jaroslav Mrkos.
Klub soutěžního motocyklového sportu si našel svoji základnu v neobydleném domě na náměstí pod Chodským hradem. Zde si jeho členové vybudovali dílnu na opravu a údržbu motocyklů, klubovnu a sklad náhradních dílů. Používali motocykly zapůjčené Svazarmem, na závody se dopravovali dvěma vlastními nákladními vozy Avia. Několik let po sobě se i v Domažlicích konaly terénní motocyklové soutěže, až po mistrovství republiky. Trať vedla zajímavými partiemi od Haltravy, až po Koráb. Později, když se začalo více dbát na ochranu přírody, byly závody vytlačovány z lesních partií, až se staly nezajímavými a klub tuto činnost ukončil. Začal se věnovat mladým lidem v novém sportu zvaném bicross – terénní závod na jízdních kolech. V prostoru Jirklovka za Domažlicemi byla vybudována závodní trať a po několik let se zde úspěšně závodilo.
Vedoucími osobnostmi tohoto klubu byli Ladislav Schira, Zdeněk Kelíšek ml, Antonín Sladký ml. a Svatopluk Schira.
Auta, jako dopravní prostředek, používají i telesně postižení a invalidní občané. Založili si proto svůj klub - AMK invalidů. Měl celookresní působnost a ve spolupráci se Svazem invalidů uspořádal řadu pěkných akcí i celorepublikového charakteru. Jednalo se o orientační automobilové soutěže až po mistrovství republiky.
Vedoucími osobnostmi byli: Vlastimil Růžek z Poběžovic, Jan Skořepa a Jiří Sokol z Domažlic, Jan Váchal z Klenčí a Anna Váchalová pozdější poslankyně.
Členové AMK se sdružovali ještě podle značek používaných automobilů. Řadu let pracoval Značkový klub Škoda, který vedl MUDr. Antonín Huml. Kratší dobu existoval Coupé klub. Tyto kluby se zaměřovaly na vzájemnou odbornou pomoc při údržbě vozidel, měly součástkovou základnu náhradních dílů využívanou při delších cestách o dovolených. Pořádaly společné výlety.
Členové, kteří nebyli v žádném klubu se zúčastnovali všech akcí, pomáhali jako pořadatelé. V době, kdy benzin stál čtyři koruny litr, byly velmi populární BOAS – branné orientační automobilové soutěže. Jejich účastníci, až přes stovku v jednom závodě, museli projet trať vyznačenou v itineráři. V něm měli šipkami naznačeno, kterým směrem mají projet křižovatku, dále byl slovní popis tratě, těžší bylo stanovit cíl cesty podle azimutu. Branné prvky byly zastoupeny střelbou ze vzduchovky, hodem granatem, odhadem vzdálenosti a podobně. Nechyběly ani testy ze znalostí pravidel silničního provozu, nebo prověrka zručnosti. Těchto BOAS se uskutečnilo několik desítek a zanikly postupně pro nezájem řidičů v důsledku zvyšujících se cen benzinu.
Významným příspěvem k motoristickým službám bylo provozování mycí rampy pro svépomocnou údržbu vozidel. V době, kdy neexistovaly mycí linky to byla jediná možnost k ekologicky zajištěnému mytí vozidel. Zařízení využívaly i průmyslové podniky k přípravě na technické prohlídky. Po zpřísnění podmínek a po vybudování mycích linek při čerpacích stanicích byla činnost tohoto zařízení v r. 1990 ukončena.
Správci zde byli: Josef Výchart, p.Kitzberger, František Herfurt, Jan Kaiser.
Nejnovější historie
Po změně politických poměrů v r.1989 a zániku Svazarmu, vznikla organizovaným motoristům možnost vybrat si další působení pod jednou ze dvou celostátní organizací. Členská schůze si odhlasovala vstup do Autoklubu České republiky navazujícímu na tradice předválečné organizace.
V činnosti zůstal Veteran car club a v roce 1998 vznikl nový motorsportklub. Ten si dal za úkol vybudovat v Domažlicích trať pro terénní závody automobilů – autorallycross. Vhodný pozemek se našel v průmyslové části města mezi železniční tratí a průmyslovou výrobnou krmiv pro zemědělství. Výhodou nevyužívaného pozemku je, že v sousedství není žádná bytová zástavba a ruch závodů nikoho neobtěžuje.
A tak již v roce 2000 byla uspořádána vlastní pohárová soutěž v autorallycrossu. Každý rok je tak organizováno 13 – 15 závodů, kterých se zúčastňují jezdci z celé ČR mezi nimiž převažují účastníci ze západočeského kraje. Areál je postupně vylepšován, a to nejen trať, ale i zázemí pro jezdce a diváky, pořadatelé disponují vlastní potřebnou technikou. Mladí lidé v tomto klubu dávají naději, že organizovaný motorismus v Domažlicích bude mít své pokračovatele.
Pro kroniku Města Domažlic zapsal
Albert Kundrát, předseda AMK Domažlice od r. 1972
Osobnosti organizace motorismu
V naší motoristické organizaci máme a měli jsme řadu osobností - členů - kteří možná nejsou zmíněni v předchozích řádcích. Často to byli lidé zdánlivě v pozadí, ale jejich dobrovolná práce a přínos pro chod autoklubu byl nezanedbatelný.
Josef HRBÁČEK je členem od vzniku domažlické organizace a podílel se snad na každé - zejména sportovní - akci. Při zpracování výsledků je nepostradatelný a přestože již překročil důchodový věk je stále naplno aktivní. Je to takový základní kámen sportovních podniků, naprosto spolehlivý, na kterém můžete vystavět kvalitní a pevnou strukturu celého dění. V dobách orientačních automobilových soutěží sám závodil, závodili i jeho synové. Dnes ve volném čase stále něco vyrábí, ať již vnoučkovi buggynu, nebo pomáhá kamarádům při stavbě závodního stroje.
Rodina Lehmannových je v domažlické motoristické historii také zapsána na čestném místě. Předčasně zemřelý Ludvík Lehmann byl mnoho let aktivním členem výboru AMK zejména jako pokladník, účastnil se aktivně sportovních akcí i se svoji ženou Jaroslavou a později i synem Karlem. Z této rodiny jsou i další motoristé - vnuci Ludvíka - Tomáš a Karel začínající na minikárách a dnes závodící v rallycrossu. Vnoučata od dcery jezdí bikros. Jaroslava Lehmannová převzala v posledních létech funkci ekonomky AMK, přestože v listopadu 2007 dovršila sedmdesátku.
Blažena Schlägelová je dlouholetým členem výboru AMK, starala se o členskou základnu a pokladnu. A to i přes značné zatížení ve vlastním zaměstnání a v početné rodině.
Albert KUNDRÁT - předseda AMK Domažlice od roku 1972. (Následující řádky si píši sám, a proto se vyhnu nějakému hodnocení.)
Do organizace AMK jsem vstoupil v roce 1970 a po dvou letech byl zvolen předsedou tehdy základní organizace Svazarmu. Bavilo mně organizovat různé činnosti, nedělalo potíže vést agendu, svolávat a řídit členské schůze, jednat v zájmových klubech. Když přišli členové s nápadem zavést některý sport ( orientační automobilové soutěže, minikáry, terénní soutěže motocyklů, bikros, značkové kluby a pod) byl jsem pro. Pomohl s rozjezdem a snažil se, aby klub pracoval samostatně s vlastním vedení byť pod hlavičkou AMK, tak jako již pracoval Veteran car club. V dobách vrcholu aktivity jsme měli až sedm klubů a 300 členů. Generační výměny a také ceny benzínu (tenkrát 4 Kč/L) postupně utlumily činnost a v současné době tvoří základnu AMK členové Veteran car clubu a Motorsportklubu. Pořádáme mezinárodní podnik veteránskou Jízdu historických vozidel a na vlastními silami vybudovaném sportovním areálu v průmyslové části Domažlic 12 autorallycrossových závodů. V majetku máme budovu s klubovnou a tři dílny. Také naše pokladna nezeje prázdnotou, protože velmi pečlivě zvažujeme každou vydanou částku.
Letos, po 35 letech činnosti, jsem se rozhodl požádat členskou schůzi o uvolnění z funkce předsedy. Chystám se odejít do důchodu a AMK potřebuje nové čerstvé a aktivní členy ve svém vedení.
Doplněno v listopadu 2007